Při léčbě antibiotiky se mnozí zaměřují jen na to, jak správně užívat lék, ale zapomínají na jednu klíčovou věc: co jíst. Antibiotika nejen zabíjejí škodlivé bakterie, ale také narušují rovnováhu těch dobrých - těch, které žijí ve vašich střevech a pomáhají trávit potravu, posilovat imunitu a vyrábět vitamíny. Když tyto bakterie zaniknou, můžete zažít průjem, nadutí, nebo dokonce zvýšenou náchylnost k plísňovým infekcím. Nejlepší způsob, jak tomu předcházet, je nejen užívat probiotika, ale také správně se stravovat.

Proč antibiotika narušují střevní mikroflóru?

Antibiotika nejsou vysoce specifická zbraň. Když léčíte angínu nebo infekci močových cest, lék nejen zabíjí patogenní bakterie, ale také ty, které vám pomáhají - jako například Lactobacillus a Bifidobacterium. Tyto druhy jsou součástí vaší přirozené mikroflóry a žijí hlavně ve střevech. Když je antibiotikum vyčistí, může dojít k přebytku škodlivých organismů, jako je Candida albicans, která způsobuje plísňové infekce, nebo Clostridioides difficile, která může vést k vážnému průjmu.

Podle studie z Journal of Antimicrobial Chemotherapy až 30 % pacientů, kteří užívají antibiotika, zažije průjem v průběhu léčby nebo ihned po ní. A to i přes to, že se lék užíval správně. Největší riziko mají lidé, kteří užívají široké spektrum antibiotik - jako je amoxicilin, ciprofloxacin nebo doxycyklin - a léčbu mají delší než 7 dní.

Co jíst, aby se střevní mikroflóra rychle obnovila?

Nejlepší strategie je kombinovat probiotika s potravinami, které je podporují. Nejde jen o to, aby jste do těla dostali laktobacily - musíte jim také dát prostředí, ve kterém se budou cítit dobře a rozmnožovat. To znamená přidat do jídelníčku prebiotika - potraviny, které jsou potravou pro probiotika.

• Kváskované potraviny: Kysané zelí, kefír, jogurt s aktivními kulturami, tempeh, miso. Tyto potraviny obsahují živé kultury laktobacilů a jiných příznivých bakterií. Vyberte ty bez přidaného cukru - cukr může napomáhat růstu škodlivých kvasinek.
• Prebiotické vlákniny: Česnek, cibule, celer, banány, ovesné vločky, čočka, fazole, brokolice. Tyto potraviny obsahují inulin a fruktooligosacharidy (FOS), které jsou ideální potravou pro laktobacily. Nezapomeňte, že vláknina se musí přidávat postupně, jinak může způsobit nadutí.
• Živé jogurty: Ne každý jogurt je stejný. Hledejte ty, které mají na etiketě uvedeno: „obsahuje živé a aktivní kultury“ a seznam kultur - například Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium lactis. Pokud je jogurt zahřátý nebo pasterizovaný po fermentaci, probiotika zemřela.
• Chléb z kvasu: Kvasový chléb, zejména z celozrnné mouky, obsahuje přirozené kultury bakterií, které mohou pomoci obnovit střevní mikroflóru. Vyhněte se bílému chlebu s přidaným cukrem.

Kdy a jak užívat probiotika při antibiotikách?

Nejde jen o to, jestli probiotika užíváte - ale kdy a jak. Pokud je užíváte ve stejnou dobu jako antibiotikum, může se stát, že lék zabije probiotika ještě předtím, než se dostanou do střev.

Nejlepší je užívat probiotikum 2 hodiny po přijetí antibiotika. Například, když jste v 8 hodin ráno vypili lék, probiotikum vezměte ve 10 hodin. Tímto způsobem se probiotika dostanou do střev, kde mohou začít kolonizovat, zatímco antibiotikum ještě není v plné koncentraci v trávicím traktu.

Užívejte probiotikum po celou dobu léčby antibiotiky a pokračujte ještě 2-4 týdny po jejím ukončení. Studie z British Medical Journal ukázaly, že lidé, kteří probiotika užívali po dobu léčby a 2 týdny po ní, měli o 42 % nižší riziko průjmu spojeného s antibiotiky.

Která probiotika jsou nejúčinnější při antibiotikách?

Ne každé probiotikum je stejné. Některé kmeny jsou dokonce vysoce specifické pro podporu střevní mikroflóry během antibiotické léčby.

Nejvíce prokázané kmeny jsou:

• Lactobacillus rhamnosus GG - nejvíce studovaný kmen, účinný proti antibiotickému průjmu.
• Saccharomyces boulardii - kvasinka, ne bakterie, která nezabíjí antibiotika a pomáhá zabraňovat C. difficile.
• Lactobacillus acidophilus - často kombinován s Bifidobacterium lactis pro širší účinek.
• Bifidobacterium lactis - podporuje zdraví tlustého střeva a snižuje inflamaci.

Volte přípravky, které obsahují alespoň 5 miliard CFU (kolonie tvořících jednotek) na dávku. Větší množství neznamená vždy lepší výsledek - důležitá je kvalita kmenů a jejich schopnost přežít kyselé prostředí žaludku.

Co vynechat při léčbě antibiotiky?

Některé potraviny mohou zhoršit nežádoucí účinky antibiotik. Vyhněte se:

• Průmyslově zpracovaným cukrům: Sladkosti, nápoje, zpracované pečivo. Cukr živí škodlivé kvasinky a bakterie, které se mohou rozmnožovat, když se „dobré“ bakterie zničí.
• Alkohol: Zvyšuje zátěž játra, které už je zatíženo rozkladem antibiotik. Alkohol také narušuje střevní bariéru a zvyšuje riziko zánětu.
• Velmi tukové potraviny: Smaženiny, rychlé občerstvení. Tyto potraviny zpomalují trávení a mohou zhoršit nadutí a nevolnost.
• Stravování s vysokým obsahem histaminu: U starých sýrů, klobás, kvaseného ryby, vín. Některé antibiotika mohou omezit schopnost těla rozkládat histamin, což může vést k alergickým reakcím, jako je zčervenání, svědění nebo hlavobolí.

Co dělat, když vám průjem přetrvává?

Lehký průjem během léčby antibiotiky je běžný a obvykle ustupuje po ukončení léku. Pokud však průjem trvá déle než 48 hodin po ukončení antibiotik, je to varovný signál. Může to být příznak infekce Clostridioides difficile, která vyžaduje léčbu jiným antibiotikem.

Nezpožďujte návštěvu lékaře, pokud:

• Průjem je vodnatý, častý (více než 3x denně) a trvá déle než 2 dny po ukončení léku
• Máte horečku, krev ve stolici nebo silné bolesti břicha
• Došlo k dehydrataci - suché ústy, zvýšené tepy, slabost, závraty

Ve většině případů stačí přidat probiotika, dostatek vody a zpět k přirozené stravě. V těžkých případech je nutná laboratorní analýza stolice a léčba pod dohledem lékaře.

Nejlepší denní plán stravy při antibiotikách

Zde je jednoduchý příklad, jak může vypadat den s výživou podporující střevní mikroflóru:

1. Snídaně: Kysané zelí (2 lžíce), ovesná kaše s banánem a lžící česneku.
2. Oběd: Čočková polévka s brokolici, kvasový chléb, kefír jako nápoj.
3. Večeře: Vážená ryba s rýží a vařeným celerem, malá porce jogurtu bez cukru.
4. Mezi jídly: Hruška, ořechy (bez slaniny), čaj z kmenového černého čaje (bez cukru).

Nezapomeňte na dostatek vody - alespoň 1,5-2 litry denně. Voda pomáhá probiotikům cestovat do střev a zabraňuje dehydrataci.

Je možné nahradit probiotika potravinami?

Ano, ale ne vždy. Pokud jste zdravý člověk a jíte dostatek kváskovaných potravin a vlákniny, může vám to stačit. Ale pokud máte závažnější problémy s trávením, dlouhou léčbu antibiotiky nebo opakované infekce, doporučuji doplnit probiotika. Potraviny obsahují menší množství kmenů a nejsou vždy konzistentní. Doplněk má přesně danou dávku a známé kmeny.

Nejlepší je kombinace - potraviny jako základ a doplněk jako podpora. Například: jogurt každý den + probiotikum ráno po léku.

Je bezpečné užívat probiotika s jinými léky?

Probiotika jsou obecně bezpečná i při kombinaci s jinými léky. Ale pokud užíváte imunosupresiva (například po transplantaci), měli byste probiotika užívat jen pod dohledem lékaře. V těchto případech může dojít k přílišné stimulaci imunitního systému.

Neexistuje žádný důkaz, že by probiotika ovlivňovala účinek antibiotik - naopak, pomáhají snížit vedlejší účinky.